Jak poznat pravý vltavín
Podle odhadů odborníků je dnes až 70 % vltavínů nabízených na internetových tržištích padělek. Níže najdete 7 testů, kterými poznáte rozdíl i doma – a přesně popíšeme, jak pravost ověřujeme my, dřív než kámen zabalíme.
Jediný drahokam z vesmírné srážky
Před přibližně 14,8 milionu let dopadl na území dnešního Bavorska meteorit o průměru zhruba jednoho kilometru. Vznikl kráter Ries. Náraz roztavil povrchové písky a vymrštil je rychlostí několika kilometrů za sekundu do stratosféry.
Kapky taveniny letěly více než 400 kilometrů a ztuhly během letu do charakteristických tvarů – kapek, disků, činek a ježků. Dopadly do jižních Čech a na Moravu, kde je následně miliony let modelovala půdní kyselina. Právě toto leptání dalo vltavínu jeho nezaměnitelnou skulpturu, kterou nelze uměle napodobit.
Vltavín je proto jediný tektit na světě používaný jako drahokam a zároveň jediný, jehož výskyt je vázán na jedinou geografickou oblast planety. Zásoby jsou konečné – většina klasických lokalit je vytěžená nebo chráněná.
- BesedniceNejcennější lokalita – tzv. „ježci“ s extrémní skulpturací.
- Chlum nad MalšíSytě zelené kusy s hlubokým leptáním, sběratelská klasika.
- NesměňTmavší, hnědozelené kameny, často větší hmotnosti.
- Slavče a Dobrkovská LhotkaZdroj kvalitních kusů vhodných pro broušení.
- Moravská pádová oblastSvětlejší, ploché tvary s jemnější skulpturou.
7 testů, které zvládnete i doma
Žádný jednotlivý test není stoprocentní. Pokud ale kámen projde všemi sedmi, pravděpodobnost padělku je zanedbatelná.
Pravý vltavín byl miliony let leptán v půdě. Pod lupou uvidíte nepravidelné jamky, meandry a ostré hřebínky – vzor, který se nikdy neopakuje. Imitace mají povrch buď hladký, nebo strojově „naleptaný“ do pravidelných důlků.
V protisvětle jsou vidět protáhlé, různě velké bubliny a vláknité šlíry (proudové linie taveniny). Sklo má bubliny kulaté a rovnoměrně rozmístěné, nebo žádné.
Nejspolehlivější domácí test. Zvážíte kámen na vzduchu a ve vodě; podíl dá hustotu. Zelené sklo, obsidián i „čínský moldavit“ vycházejí mimo toto rozmezí.
Lahvová až olivově zelená s hnědavým nádechem. Neonově zelený, tyrkysový nebo dokonale čirý kámen pravý vltavín není. Barva pochází ze železa, ne z barviva.
Vltavín nepoškrábe kalené sklo, ale sám se snadno poškrábe ocelovým hrotem. Test provádíme jen na neviditelném místě – nikdy na sběratelském kusu.
Vltavín působí v ruce „lehčeji“ než sklo stejné velikosti. Rozdíl je malý, ale u kusů nad 10 g dobře patrný při porovnání vedle sebe.
Seriózní prodejce uvede konkrétní naleziště (Besednice, Chlum, Nesměň, Slavče, Dobrkovská Lhotka) a vystaví certifikát s evidenčním číslem. Bez toho kupujete kočku v pytli.
Pravý vltavín vs. imitace
| Znak | Pravý vltavín | Imitace |
|---|---|---|
| Naleziště | Jižní Čechy, Morava, Waldviertel | „Afrika“, „Čína“, neuvedeno |
| Povrch | Nepravidelná leptaná skulptace | Hladký nebo lisovaný vzor |
| Bubliny | Protáhlé, nepravidelné | Kulaté, rovnoměrné, nebo žádné |
| Barva | Lahvově zelená, hnědozelená | Neonová, smaragdová, čirá |
| Hustota | 2,32–2,38 g/cm³ | 2,45–2,60 g/cm³ |
| Cena | cca 200–600 Kč / g | Pod 100 Kč / g |
| Dokumentace | Certifikát s evidenčním číslem | Žádná nebo obecné prohlášení |
Pozor na „vltavínové“ šperky z tržišť. Nejčastější padělek je zelené lahvové sklo tavené do formy a pak strojově leptané kyselinou. Poznáte ho podle opakujícího se vzoru na povrchu a podle toho, že prodejce neuvede naleziště ani hmotnost v gramech.
Certifikát ke každému kameni
Každý kus prochází čtyřstupňovou kontrolou: výkupem přímo od prověřených nálezců, gemologickým posouzením pod binokulární lupou, hydrostatickým vážením a fotodokumentací. Teprve pak dostane evidenční číslo a jde do prodeje.
- Evidenční číslo dohledatelné v naší databázi
- Hmotnost v gramech a přesné rozměry
- Uvedené konkrétní naleziště
- Výsledek hustotní zkoušky
- Makrofotografie konkrétního kusu
- Podpis gemologa a datum posouzení
Na co se ptáte nejčastěji
Jak poznám pravý vltavín na první pohled?+
Pravý vltavín má matný, silně členitý povrch se skulpturací (jamky, rýhy, hřebínky), lahvově zelenou barvu a v protisvětle vidíte drobné protáhlé bublinky a šlíry. Padělky bývají hladké, lesklé a průhledné jako sklo.
Jaká je hustota vltavínu?+
2,32–2,38 g/cm³. Většina skleněných imitací má hustotu vyšší (2,45–2,6 g/cm³). Hustotu ověřujeme hydrostatickým vážením u každého sběratelského kusu nad 5 g.
Existují vltavíny z jiných zemí?+
Ne. Vltavín (moldavit) se nachází pouze v jihočeské, moravské a rakouské pádové oblasti. Nabídky „afrických“ nebo „čínských vltavínů“ jsou zelené sklo nebo jiný tektit.
Poznám padělek podle ceny?+
Do jisté míry ano. Kvalitní surový vltavín se dnes pohybuje kolem 200–600 Kč za gram podle lokality a skulptury. Cena hluboko pod 100 Kč/g je varovný signál.
Co obsahuje váš certifikát pravosti?+
Evidenční číslo, fotografii kamene, hmotnost v gramech, rozměry, naleziště, výsledek hustotní zkoušky a podpis gemologa. Certifikát je dohledatelný v naší evidenci po celou dobu.
Můžu kámen vrátit, když si nebudu jistý?+
Ano. Máte 30 dní na vrácení bez udání důvodu. Kámen si můžete nechat nezávisle posoudit u kteréhokoli gemologa – pokud by neodpovídal certifikátu, vracíme peníze v plné výši.